MOTIVAČNÍ MYŠLENKY DNE

Myšlenky dne, které nás v každodenním stresu přinutí zastavit se a zamyslet se.


2019


Oklamat můžeš rodinu a kamarády, ale nikdy neoklameš své srdce.

Druhé můžeme vodit za nos a něco jim namluvit, abychom se jich na chvíli zbavili. Možná budou něco tušit, možná nám to spolknou. Jenže pokud ke svým blízkým nebudeme dlouhodobě upřímní, postupně přijdeme o jejich důvěru.

Důvěru je obtížné vybudovat, ale ještě mnohem těžší je získat ji zpátky po tom, co jsme ji pošpinili neupřímností. A pokud nejsme psychopati bez emocí a empatie k druhým, tak nás začne tížit naše vlastní svědomí.Vždy buďme opatrní s tím, co druhým děláme nebo říkáme, protože slova a činy, které jednou vypustíme, už nikdy nevrátíme zpět. A jsou-li útočná, bodají jako ty nejostřejší šípy.Je to otázkou tréninku, kdy budujeme opravdu upřímné vztahy a zraňující slova nevypustíme z úst, protože už si dokážeme uvědomit, jak je pro nás vztah s danou osobou důležitý.

Ticho není ničím negativním, není pouhou negací řeči, ale něčím pozitivním, dokonalým světem o sobě. Max Picard

Všechno podstatné v našem životě vychází z klidu. Spoustu zajímavých nápadů jsem dostal ve sprše nebo večer těsně před spaním, kdy už je všude okolo ticho.Proč se v životě snažíme za každou cenu přehlušit náš vnitřní hlas? Proč se tak vehementně bráníme tichu? Možná se bojíme toho, co by vyplavalo na povrch.Ticho může v našem životě hrát úžasnou občerstvující roli, pokud mu to ovšem dovolíme, a naučíme se spočinout v bodu, kdy nebudeme opravdu nic pouštět ani se ničemu věnovat.Díky tomu můžeme najít řešení životních situací, najít vlastní směr, nebo třeba zjistíme, že děláme v životě příliš mnoho věcí zbytečně a je čas na radikální čistku.Nebojme se ticha a vítejme ho jako svého společníka, který nám v životě pomáhá třídit naše knihovničky a udržovat kormidlo správným směrem. Těžko bychom mohli poznat sami sebe, kdybychom se pořád snažili přehlušit to, co se nám naše vnitřní "já" snaží sdělit.


Často se říká, že čas všechno změní, ale ve skutečnosti to musíte změnit vy sami. Andy Warhol

Se změnou se to má tak, že pokud sami nezměníme něco u sebe, nezmění se nic ani navenek. Jen blázen by očekával jiné výsledky, pokud neustále dělá dokola to samé. Nemá smysl čekat na to, až se všechno samo od sebe změní, protože to se opravdu nestane. Spousta lidí špatně pochopila film Tajemství. Mají své sny, a představují si je, jenže zůstávají sedět doma, a stále dělají to samé, co vždy dělali, a tak dostávají stále ty samé výsledky znovu a znovu.Čas možná zmírní rány v našem životě, a pomůže nám pozapomenout, ale všechno zůstane při starém. Vše je jen a jen na nás. Pokud nezačneme dělat věci jinak a nebudeme skutečně aktivní, budou se všechny lekce stále dokola opakovat.


Nové začátky se často maskují jako bolestivé konce. Lao C

Lidé, zvířata, rostliny, to vše vzniká a zaniká. Je to přirozený cyklus, který se opakuje stále dokola. Stejně tak je to s našimi životními etapami. Po každém konci přichází na řadu další začátek. Po růstu musí obča přijít pokles. Rozpady vztahů, vyhazovy z práce, krachy můžeme vnímat jako něco nechtěného a negativního. Dá se to ale také využít jako začátek nové čisté kapitoly našeho života. Je to špatné? Je to dobré? Kdo to hodnotí? V každém cíli najdeme nový start. Na prázdný list se vždy píše nejlépe. A využijeme-li předchozích zkušeností, můžeme se dostat zase o kousek dál. Je opravdu jen na nás, zda se budeme trápit a vracet k tomu, že něco skončilo, nebo tuto tlustou čáru použijeme, abychom něco nového krásného opět začali.


Jakmile začneme doslova otročit představám jiných, zříkáme se své vlastní svobody, a také svého štěstí.

Naučit se říkat NE je pro náš život nesmírně důležité. Pokud totiž budeme člověkem, který každému všechno odkýve, tak si z nás ostatní udělají loutku na dálkové ovládání. Je pro nás a pro náš život nesmírně důležité, určit si vlastní hranice. Co druhým dovolíme, to bude pokračovat.

My tady nejsme od toho, abychom byli něčím poskokem. Naším privilegiem je, zařídit si život podle vlastních představ. Dělejme věci, protože to tak sami chceme a nikoliv proto, že to od nás někdo jiný očekává, nebo že to dokonce požaduje.

Šťastní můžeme být pouze v případě, že v životě jdeme skutečně po vlastní cestě, kterou jsme si sami stanovili. Nikdo, ani náš partner nebo rodiče, tu není od toho, aby nám říkal, co máme v životě dělat. Můžou nám poradit, ale řídit bychom se měli vlastním rozumem a hlavně srdcem. Nezapomínejme na to.


Ostatní lidi chval nahlas a musíš-li, kárej je v soukromí.

Jak se asi cítí člověk, kterého kritizujeme nahlas před dalšími lidmi. Zkusme se vžít do jeho role. Nikdo nemá rád kritiku, ale ještě horší je být kritizován v přítomnosti dalších lidí. A jak se asi cítí lidé, kteří jsou u toho nuceni být. Často je trapně i jim.

A skoro každý je rád chválený, i když ne každý umí pochvaly přijímat, to už je ale druhá strana mince, která už není na nás.

Vnímejme to, že chválit i kritizovat můžeme rozličnými způsoby a na různých místech. Snažme se to využít k tomu, abychom druhé co nejvíce povzbuzovali a vědomě jim neubližovali.


Přestanete-li se trápit nad věcmi, které nemůžete změnit, otevřete si cestu ke štěstí.

Jak často máme z něčeho obavy nebo si děláme starosti? Často necháme svou mysl plnit nejrůznějšími negativními scénáři. Podstatné je uvědomění, že dělání si starostí danou situaci nezlepší, naopak, nám samotným bude hůře.

Šťastní lidé nejsou ti, kteří nemají žádné věci k řešení/starosti. Všichni máme svá trápení a bolístky, ale ti šťastní nenechávají své myšlenky vytvářet negativní scénáře a nepohlížejí na situace jen černě. Zaujímají jiný úhel pohledu.

Buďme skutečně proaktivní a měňme to, co skutečně měnit jde. A to, co měnit nejde, protože to není v našich silách? To tady bude, ať se budeme trápit nebo ne. Jenže v tom prvním případě se budeme cítit mizerně, tudíž je lepší zvolit druhou možnost.


Je velmi pohodlné žít stejně jako ostatní.

Plnit si své sny a přání chce obrovský kus odvahy, ale stojí to za to.

Musím říct, že vždycky obdivuji všechny ty lidi, kteří se neřídí společenskými konvencemi, a dělají si svůj život skutečně podle sebe. Je tisíckrát jednodušší plavat se všemi ostatními rybami, než plavat proti nim - podle sebe. Jakmile se třeba jen trochu začneme odlišovat od společensky zaběhlého kurzu, začnou se objevovat spousty narážek a pochyb. Skoro by se zdálo, jako bychom dělali něco nelegálního a protiprávního, podle těch reakcí okolí. Možná zejména z tohoto důvodu, plave většina lidí s proudem. Mají sice své sny a vidí cestu, kterou by chtěli jít, ale bojí se tlaku a posměšků okolí, takže raději jedou dál ve stejném vlaku s ostatními.Jenže naskočit do vlastní drezíny, která jede úplně po jiné (třeba nepoužívané) koleji, je obrovské obrodružství, je tam spousta místa a samozřejmě nepřeberné množství možností, protože už tam nejsou žádné mantinely vytvořené ostatními.

Přestaňme řešit, co by si kdo mohl myslet. Chceme-li něco udělat nebo někam jet, udělejme to. Neberme pochybnosti ostatních osobně. Vždyť jde o náš život, tak proč se budeme pořád jen někde schovávat? Co to je za život?

Ti, kteří tráví čas tím, že hledají chyby druhých,

obvykle nemají čas na to, aby opravovali ty vlastní.

Nikdo z nás není neomylný. Pokud by to někdo o sobě začal tvrdit, podezříval bych ho ze lži nebo z toho, že je automatizovaný robot, nikoliv člověk. Chyby k nám neodmyslitelně patří. Jsou pro náš vývoj opravdu důležité. Jak bychom se naučili chodit, kdybychom před tím tisíckrát neupadli? Každá dovednost a každý růst spočívá v učení se z minulých pádů.Přestože jsou nám chyby přirozené, najde se spousta lidí, kteří hledají nedostatky druhých, a mnohdy se na ně snaží upozorňovat. Jsou tak zaměření na druhé lidi, že jim úplně uniká, že i oni mají své vlastní chyby, na kterých mohou sami pracovat.Nedostatky, které vnímáme u ostatních lidí, jsou většinou jen odrazem našich vlastních neduhů. Druzí nám tak slouží jako určité zrcadlo.Zaměřme se sami na sebe, aby se naše chyby stále neopakovaly, a posloužily nám k rozvoji. Nesnažme se být soudcem druhých lidí, každý má svou vlastní cestu životem.

Jsem vděčný za negativní lidi v mém životě.

Permanentní nespokojenci. Zhrzenci z výsledků voleb, co si budou neustále stěžovat jen z plezíru. Ti, co i kdyby jste udělali silnici stříbrnou, budou tvrdit proč není zlatá. Nebo prostě ti, co ze strachu z vlastního názoru před sousedy budou raději alibisticky přikyvovat a tím vlastně sebe utápět v negativismu.

Oni mi totiž přesně ukazují, kým nechci být.

       Buďte vděční za všechny negativní lidi, které máte ve svém životě. Oni Vám totiž nejenom ukazují, kým nechcete být, ale zároveň vidíte, jaký kus cesty jste již sami prošli. Je to jako nastavené zrcadlo, jak se dá také žít.
       Já si také ohledně toho, co dělám, uvědomím, že je pořád, co dělat. Je tu velký počet lidí, kterým se dneska nelíbí, co dělám, ale za pár let s tím budou třeba s
ouhlasit. Nálada a energie ve společnosti se totiž postupně mění.
      Vždy ukazujte negativním lidem cestu na svém příkladu. Až Vás uvidí šťastné, moudřejší, usměvavé a spokojenější než kdy
předtím, přijdou se ptát sami, co se děje :).

A třeba místo svého negativismu budou sami přemýšlet, jak se mohou změnit.


Každý den dostaneme novou šanci na změnu našeho života.

      Někteří lidé často naříkají na události, které se jim v minulosti udály. Zabývají se jimi tak moc,
že zapomenou žít tím, co se odehrává nyní.. Pořád jen lamentují nad nějakými křivdami, a své myšlenky
nechají toulat stále na těch samých minulých situacích.
      To, jaký byl váš život včera, nemusí mít nic společného s tím,  jaký je dnes. Jediné, co tyto dva světy propojuje je vaše mysl, v ní si nosíte tu minulost neustále s sebou.

Našim jediným a opravdovým majetkem je čas.
Květa Fialová

     Lidé střádají a hromadí majetky, aniž by si mnohdy uvědomovali, že tím ryzím a opravdovým majetkem již dávno disponují.
     Času je dostatek a je vyměřen každému stejně. Všichni ho máme úplně stejně - 24 hodin denně. Nemůžeme ho přeskočit, urychlit nebo dokonce natáhnout. Je to nejspravedlivější jednotka, protože je neměnná, ale přesto nikdo z nás neví, kolik mu ho ještě zbývá. A nikdo tady nezůstane, každý z nás jednou odejde, a všechny ty majetky, peníze, auta, domy tady bude muset nechat.
     Přestože, je čas spravedlivá komodita, tak s ním každý neumí nakládat tak, jak by chtěl. Jsou lidé bohatí a chudí. Jsou lidé, kteří žijí v lásce k druhým a jiní žijí v nenávisti, přestože startovní čára byla u všech stejná.
     Naučme se ho využívat efektivně a v náš prospěch. Zdravě si ho užívejme, tak nejlépe jak umíme.Radujme se z maličkostí a buďme přítomni a vědomi. Buďme opravdu vděční za každý nový den,
který se probudíme.
Buďme vděční za každý den strávený v míru a v lásce.
     Odpoušťejme, a nechme odejít zbytečnou zášť.Buďme vděční za život, který nám byl dán,
protože to všechno jednou pomine a nic z toho,
co teď máme, není samozřejmost. 

JE TO DAR!


                              Tvůj čas je na tomto světě omezený, tak s ním neplýtvej ...
            www.youtube.com/watch?v=dof-JtcyOT4